Obsazení hlavní role pěšáka zločinecké organizace „Vory v zakoně“ Nikolaje Lužina, bylo velice jednoduché, protože režisér uvažoval pouze
o jediném herci. Cronenberg vysvětluje: „Když jsem spolupracoval s Viggo Mortensenem na Dějinách násilí, všiml jsem si, že vypadá
trochu jako Rus nebo nějaký jiný Slovan, i když je z poloviny Dán. Po zkušenostech s Dějinami násilí jsem s ním chtěl proto znovu navázat
spolupráci. Při čtení scénáře mi ihned vytanul na mysli. Mortensen je vynikající herec, ještě lepší, než si lidé uvědomují, a ve Východních
příslibech to je nepochybně patrné.
Jeho postava je tentokrát velmi precizní, kontrolovaná a maximálně opatrná. Nikolaj na první pohled vypadá jako gangster, má však v sobě
„Když se s Nikolajem setkáváme poprvé, jako by byl v nitru odumřelý,“ dodává Knight. „Žije ve světě násilí, takže i sám má násilnou povahu.
Na druhou stranu je také svým způsobem laskavý a Annu to překvapí.“
Mortensen vysvětluje: „Nikolaj je muž s mnoha tajemstvími. Do Londýna přišel z Uralu, který v podstatě tvoří jakýsi geografický předěl
několik časových pásem na východ od Moskvy, na okraji sibiřských plání. Hodně toho viděl, a protože má úzký vztah s Kirilem, bývá při
akcích klanu v první linii.“
Při přípravě na roli Mortensen strávil několik týdnů v Rusku, kde mimo jiné navštívil právě Ural. Ponořil se do ruské kultury, sledoval ruské
filmy a televizní pořady, znovu si pročítal knihy například od Vladimira Nabokova, poslouchal autentické nahrávky a ověřoval si znalosti ruštiny,
kterou se před cestou učil. Studoval rovněž otázku problematiku obchodu s lidmi a prostředí gangů, které v oblasti Uralu působí.
Knight vypráví: „Mortensen prostě zmizel a celý se do tohoto prostředí ponořil, strávil určitý čas mezi Rusy s velmi špatnou pověstí. Jeho
text jsem sice napsal já, ale tělo i srdce má Nikolaj od Mortensena.“
V průběhu natáčení měl Mortensen u sebe předměty, které si přivezl z Ruska, například růženec z roztavených plastových zapalovačů vyrobený
ve vězení. Vyzdobil si karavan reprodukcemi ruských ikon, a stvořil si tak atmosféru, která mu pomáhala zahrát postavu autenticky.
Cronenberg líčí: „Na tuto roli se Mortensen naučil docela dobře rusky. Nikolajovi propůjčuje sílu, humor i důvtip, vnáší je do každého záběru,
a celou dobu přitom mluví s ruským přízvukem, takže má jiný témbr než v ostatních fi lmech. Od základů se změnil. V Dějinách násilí hrál
vlastně dvě postavy a v jeho ztvárnění Nikolaje jsem si nevšiml stopy ani jedné z nich.“
Webster poznamenává: „V porovnání s jinými herci, je Viggo Mortensen naprosto jedinečný, protože má smysl pro detail. Jeho příprava
probíhala měsíce, před začátkem natáčení. Mortensen je herec jako žádný jiný a dává fi lmu herecký cit i mistrovství.“
Mortensen k tomu říká: „Jestliže můžu přemýšlet o tom, co jsem viděl, když jsem navštívil místo, odkud postava pochází, dodává to záběru
kus reality. Když budu hrát přesvědčivě, pomůže to snad i ostatním hercům.“
Mniej